Kniha: Hostitel
Autor: Stephenie Meyerová
Počet stran: 552
Nakladatelství: Tatran
Rok vydání: 2009
Anotace: Melanie Stryderová se odmítá vzdát.Náš svět napadl neviditelný nepřítel. Lidé se pro tyto mimozemšťany mění na pouhé hostitelské tělo; jejich mozek ovládne vetřelec, ale tělo zůstává netknuté a zdánlivě beze změny pokračuje v předchozím životě. Obětí mimozemšťanů se rychle stane drtivá většina lidstva. Když vetřelci dopadnou i Melanii, jednu z hrstky přežívajících „divokých“ lidí, dívka vůbec nepochybuje, že nastal její konec. „Poutnice“ - její vetřelecká „duše“ - která teď ovládla Melaniino tělo, dostala předem varování před problémy existence v člověku: změť pronikavých emocí, příliš mnoho smyslů, vypjatě živé vzpomínky. S jednou potíží však Poutnice nepočítá: předchozí obyvatelka těla se odmítá vzdát vlády nad svou myslí, i když tělo jí už nepatří.
Poutnice bádá v Melaniiných myšlenkách a doufá, že objeví příčinu nezdolného lidského vzdoru. Místo toho Melanie naopk zaplní mysl Poutnice vzpomínkami a podobou milovaného muže – Jareda, který se dosud někde skrývá před vetřelci. A jelikož Poutnice se nemůže oddělit od Melaniiny tělesné touhy, sama začne prahnout po muži, jehož má odhalit. Když vnější okolnosti přinutí Poutnici a Melanii, aby uzavřely nedobrovolné spojenectví, vydají se spolu na nebezpečnou a nejistou pouť za mužem, kterého obě milují.
Moje očekávání: Pouštěla jsem se do Hostitele s dojmem že to možná bude supr kniha ale nic úžasnýho. Trošku mě u toho odrazovali ti mimozemšťani a tloušťka knihy...ale nakonec mi úplně vyrazila dech!
Jak jsem byla blbá že se mi do toho ze začátku nechtělo. Tahle kniha je úplně úžasná!
Stephenie prostě vymyslela naprosto dokonalý svět promyšlený do detailů ve kterém není vůbec lehké žít. Úplně jsem žasla kam na ty nápady Stephenie chodí.
Abych byla upřímná tak prvních sto stran mě moc nebavilo ale jakmile se příběh někam pohnul tak jsem to úplně hltala, tahala jsem tu knihu naprosto všude jen abych mohla pořád číst. Je to hodně napínavé. Od doby co jsem četla Hunger games mě nic takhle nevzalo :D
Jen co mi trochu vadilo bylo to, že tam byl milostný trojúhelník a já milostné trojúhelníky nemám teda moc ráda. Ale to je jen taková maličkost která v tom nehraje velkou roli.
Je tam i dost filozofických myšlenek ale to se dá taky odpustit.
"Něž Brandt stačil odpovědět, ten podivný tepavý zvuk se vrátil, zesílil do řevu a opět se začal vzdalovat. Pulzující zvuk se opakoval s neúprosnou pravidelností; když zněl nejsilněji, vzduch se otřásal vibracemi.
"To je - to je helikoptéra?" optal se Doktor šeptem.
"Ano," odpověděl Brandt rovněž potichu. "Je to Hledačka - stejná jako předtím, hledá tohle." Bradou ukázal ke mě."
Postavy jsou skvěle vykreslené a mě sympatické. Jediný kdo mě tam pil krev byl Jared protože se k Melanii/Poutnici nechoval zrovna mile, zato Ian byl skvělej :D
Nakonec jsem ráda že jsem si to přečetla a že mám knihu doma. Moc se mi líbila a určitě si jí ještě někdy ráda přečtu.
Kdo nečetl, tak rozhodně doporučuju!!